Vězni koncentračního tábora Melk

„Polévka ve štolách“ – kresba přeživšího vězně Daniela Piquee-Audraina. Zdroj: Scan von Perz, „Projekt Quarz“

14 390 vězňů, výhradně mužů, nasazených na nucené práce v pobočném koncentračním táboře Melk pocházelo z 26 různých zemí.

Největší národnostní skupiny představovali Poláci, Maďaři, Francouzi, Sověti, Němci, Italové, Řekové a Jugoslávci. Vzhledem k částečně neúplným zdrojům nelze podíl jednotlivých národnostních skupin určit přesně. Asi 35-40 procent vězňů mohlo být maďarského původu, 25-30 procent polského, 10 procent francouzského, 5 procent německého (včetně Rakouska) a zbývajících 15-25 procent jiného původu.

Většina vězňů se do koncentračního tábora dostala z politických a rasových důvodů, přibližně třetinu z nich označila SS za Židy. Do tábora byli všichni vězni transportováni na nucené práce ve štolách „projektu Quarz“, a to na žádost konkrétních podniků jako právě Steyr-Daimler-Puch AG. Někdy ani velitelství tábora Mauthausen nedokázalo poptávku zbrojního průmyslu po pracovní síle uspokojit. To vedlo mimo jiné k tomu, že se s ohledem na udržení tábora stále více upozaďovalo kritérium „práceschopnosti“. V lednu 1945 bylo na nucené práce do Melku transportováno dokonce 119 dětí mladších patnácti let. I přesto, že každý měsíc stovky vězňů umíraly kvůli extrémně špatným životním a pracovním podmínkám či musely být kvůli „pracovní neschopnosti“ přesunuty zpět do hlavního tábora v Mauthausenu, vystoupal počet vězňů v Melku do konce ledna 1945 na více než 10 000. Pro srovnání – město Melk mělo začátkem druhé světové války v roce 1939 celkem 4 670 obyvatel, k 1. lednu 2017 čítá počet obyvatel 5 390 osob.

Šance na přežití jednotlivých vězňů závisela především na rasových kritériích, které podmiňovaly chování příslušníků SS. Zatímco na pomyslném vrcholu žebříčku se nacházeli vězni německého původu, následováni vězni ze severoevropských a západoevropských zemí a Polska a Sovětského svazu, byli na opačném konci – bez ohledu na národnost – vězni židovské víry a Romové. V pobočných táborech zaměřených na nucenou práci ve zbrojním průmyslu, jakým byl Melk, byly tyto hranice relativně propustné, pokud měla daná osoba cennou profesní kvalifikaci. Odborní pracovníci tedy měli většinou lepší pozici než pomocné síly.

Bývalý vězeň tábora Melk Shaul Schpilmann popisuje, co zažil jako dítě v koncentračním táboře (video je k dispozici v němčině).

Tags:

Geschichte
Loading...